Aktuality

První adventní neděle

Možná se nám stává, že v určitém období roku na nás padají smutky a chmury, či naopak prožíváme větší radost. Snad je to dáno délkou a množstvím světla během dne, zimou či teplem… Rozhodně však platí, že různé části roku mají tak, jak je prožíváme, odlišný charakter.
 

Svátky

Již od nepaměti jsou jednotlivá období roku spojena se svátky. Ty byly často přelomovými okamžiky; máme na mysli např. sklizeň či začátek jara. Člověk potřebuje všednodenní rutinu přerušit a načerpat nové síly. Proto se poměrně brzy ustalují významné slavnosti i v životě křesťanů. Na prvním místě to byly velikonoce jako připomínka smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Pro křesťanství je to nejdůležitější událost, která dává každému člověku, který Krista přijme, naději, sílu a možnost žít v souladu s Bohem. Na tuto slavnost se připravovali i lidé, kteří měli být pokřtěni. Šlo o jakýsi závěrečný intenzivní „kurz duchovního života“. Spolu s nimi tuto přípravu prožívala celá komunita. 
 

Advent

Vedle velikonoc se později začnou slavit Vánoce jako připomínka Kristova narození, ale také jeho vstupu do veřejného života (slavnost Zjevení Páně), kdy si křesťané připomínají Boží připravenost přijít do lidské bídy a zla a proměnit je. O tomto svátku byli rovněž křtěni dospělí, a proto i zde vznikla nutnost času na intenzivní přípravu. Z ní se zrodilo období, které nazýváme advent – příchod.
 

Slavení adventu?

Nejen v minulosti, ale i dnes je advent obdobím postu, časem modlitby a zklidnění. Dnešní společnost křesťanské slavení již dávno opustila a předvánoční období spojené s prodejem dárků, uzávěrkami a množstvím večírků se stalo asi nejrušnější dobou nejen v komerční, ale i společenské oblasti. Křesťané však neprožívají bouřlivé slavení. Naopak hledají formy a způsoby, jak vyšetřit více času pro Boha a na milosrdenství vůči potřebným lidem. Z toho vznikla řada charitativních iniciativ, jako je například Tříkrálová sbírka…
 

První adventní neděle

První adventní neděle je tedy startem do tohoto času přípravy na Vánoce a na jejich slavení. Křesťané si podle novodobého zvyku před první adventní nedělí opatří věnec, na kterém jsou čtyři svíce jako symbol čtyř adventních nedělí. Tento věnec má symbolizovat vítězství, k němuž jsme pozváni. Nejde o vítězství nad konkurenty, soky či v soutěži o granty. Zvítězí ten, kdo nepodlehne laciným nabídkám rychlého štěstí za cenu pošlapání hodnot, které tvoří skutečného člověka a jeho duši. Velmi trefně je to vystiženo v deváté kapitole starozákonní biblické knihy Přísloví, která vznikla přibližně před 2500 lety. Autor zde mluví o dvou symbolických ženách, paní Moudrosti a paní Hlouposti.  „Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná. Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách, a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách: ‘Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!’ Toho, kdo nemá rozum, zve: ‘Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží.’ Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala“ (Př 9,13-18).
 

Přijď

První adventní neděle je tedy výzvou k zastavení se. Bible často užívá pojem „obrátit se“. Zkusme se skutečně zastavit a trochu se ohlédnout, jakou stopu zanecháváme. Je to spoušť, poušť nebo rozkvétající zahrada? Jaké místo v ní mají naši blízcí? A pokud máme strach zastavit se, není to proto, že z našeho nitra se ozývá strašlivý a bolestný křik našeho vlastního srdce, kterému nedáváme prostor, aby promluvilo k nám samotným? Teď je čas nechat srdce, svědomí a duši mluvit. Vždyť skrze srdce nespoutané sebeláskou, strachem, nenávistí či závistí promlouvá Bůh!

 „Bože, dotkni se mého srdce, PŘIJĎ a hovoř o lidství, světě a životě.“

Michal Němeček