Dražovice, kostel Narození sv. Jana Křtitele

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele v Dražovicích byl postaven v letech 1888-1889 na návrší nad návsí na místě starého kostela. Stavba kostela s jeho vybavením stála 29.240 zl. 95 kr. Jde o jednolodní klasicky orientovaný typ kostela s přímo navazujícím presbytářem, který je uvnitř oddělen vítězným obloukem. Na opačné západní straně je stavba zakončena hlavním vchodem a štíhlou věží s jehlancovitou osmibokou helmicí, bání a křížem. Na severní straně chrámové lodi je předsunutý zazděný boční vchod, z jehož předsíně je dnes zpovědní kaple Panny Marie Bolestné. Z jižní strany ke kostelu přiléhá sakristie z roku 1968 s vchodem přímo na hřbitov. Celý komplex kostela se hřbitovem je obehnán zídkou se třemi vchody. Ke kostelu ze západní strany od silnice vede schodiště. Fasádu kostela tvoří bílé a žluté plochy se soklem pískovcové barvy.

Interiér kostela je prostý a jednoduchý. Vnitřní zařízení a výzdoba pocházejí z doby stavby chrámu a z pozdějších úprav. Strop kostela je rovný, rozdělený na kazetová pole, střídavě zdobená. Dlažba v chrámové lodi je ze světlého vápence, v presbytáři je dlažba mramorová. Kostel je vymalován v kombinaci bílé s dvěma světlými žlutými odstíny. V presbytáři je hlavní mramorový oltář, první dílo Jana Tomoly z Brna z roku 1889. Oltář dnes stojí na dvou oltářních stupních v ose kostela. Uprostřed je svatostánek s dřevěnými zdobenými dvířky. Nad ním je stříška nesená čtyřmi sloupy s hlavicemi, pod níž je dřevěný pozlacený oltářní kříž. Na bocích jsou sochy klanících se andělů. Oltářní mensa je nesena čtyřmi sloupy s hlavicemi, mezi nimiž jsou tři plochy zdobené ornamenty s motivy nástrojů umučení Spasitele. Za oltářem ve zdi je pamětní kámen z roku 1889. Před hlavním oltářem stojí pokoncilní oltář čelem k lidu. Tmavá mramorová mensa leží na dvou sloupcích a středním kameni s motivem rovnoramenného kříže. Oltář byl postaven v roce 1995 podle návrhu Jana Kratochvila z Brna. Sloupky a kámen jsou ze zrušeného oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Blučině. Na stěně za hlavním oltářem jsou sochy sv. Cyrila a Metoděje od Josefa Krejčíka. Mezi nimi je okno s barevnou vitráží sv. Jana Křtitele. V presbytáři je také chórová lavice, kazatelna se soškami Pána Ježíše, Dobrého pastýře a čtyř evangelistů, křtitelnice s novým měděným poklopem a původním zlaceným křížkem, svícen s paškálem a zavěšená lampa věčného světla. Mezi oltářem a lavicemi je sedes pro celebranta a ambon, na stěnách jsou sochy Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

Kostelní lavice i lavičky jsou rozděleny do dvou částí podle osy kostela, nad nimiž je zavěšeno 14 obrazů zastavení Křížové cesty. Pod kůrem jsou sochy sv. Josefa a sv. Antonína Paduánského, kropenka, nástěnka a oltář sv. Kříže se svatostánkem ze starého barokního kostela, s křížem a Božím hrobem. O Vánocích je zde lidový betlém.

Ve zpovědní kapli Panny Marie Bolestné je procesní kříž a obecní prapor, na stěně je obraz sv. Ondřeje od Josefa Zeleného a prostý kříž se sochou Piety. Sakristie je běžně vybavená a vyzdobená. V kostele je 9 chrámových oken s barevnými vitrážemi. Vitráže pochází z doby stavby kostela (sv. Jan Křtitel, sv. František aj.) další jsou z pozdější doby (Božské Srdce Páně, Nejčistější Srdce P. Marie, Sv. Rodina) a ostatní (sv. Josef, sv. Benedikt a sv. Jan Nepomucký, sv. Ludmila, sv. Anežka Česká a sv. Zdislava, Antonín Cyril Stojan, sv. Jan Pavel II. a sv. Matka Tereza, sv. Cecílie, Johann Sebastian Bach a Antonín Dvořák) pochází z let 2005-2006, kdy se uskutečnila celková výměna a rekonstrukce oken a starých vitráží. V chrámové předsíni pod věží naproti nástěnce je ve zdi náhrobní kámen zdejšího faráře a děkana Jindřicha Wolfa (1808-1882). Kostelní kůr je přístupný bočním schodištěm vlevo od věže. Na kůru v rovném zábradlí jsou postaveny varhany mechanické traktury I+P/9 od varhanáře Františka Harbicha z Brna. Varhany byly původně postaveny v roce 1853 v kostele Povýšení sv. Kříže v Lanžhotě. V roce 1892 byly převezeny do kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mikulčicích, odkud byly v roce 1981 převezeny do Dražovic. Zde nahradily původní nevyhovující varhany bratří Braunerů z Uničova. Dnes jsou spolu s výzdobou oltáře sv. Kříže nejstarším prvkem farního kostela, neboť jsou starší jak kostel sám. Na kůru je kříž, votivní obraz A. C. Stojana a obrázek sv. Anděla strážného. V zábradlí kůru je znak obce Dražovice.

Na věži jsou čtyři nasvícené a průsvitné bílé ciferníky s černými ručičkami a dva hodinové cimbály pro odbíjení, jejichž chod zajišťují mechanické věžní hodiny. Pod nimi ve zvonovém patře věže jsou čtyři zvony v souzvuku ais1+cis2+dis2+fis2, tj. sv. Jan Křtitel, 540 kg, průměr 968 mm, Knos-Manoušek, Martinice u Vel. Meziřičí 1970, Panna Maria, 262 kg, 761 mm, R. Perner, Pasov 2007, Antonín Cyril Stojan (poledňák), 195 kg, 665 mm, Knos-Manoušek, Martinice u Vel. Meziřičí 1970, sv. František Serafínský (umíráček), 93 kg, 547 mm, R. Manoušek, Brno 1921. Původní zvony byly zrekvírovány v roce 1918 a 1942. Souzvuk zvonů a jejich vyznívání je nyní vyvážené, lahodné, zpěvné, je plné i alikvotních tónů.

Patrně nejstarší dochovaná písemná zmínka o Dražovicích je z roku 1141, o dražovické farnosti je pak z roku 1382, kdy zde byl místní farář Gracius. Z let 1320-1325 pochází patrně nejstarší dochované záznamy o jménech obyvatel Dražovic. Od poloviny 14. století můžeme tedy hovořit o samostatné obci a farnosti Dražovice. Obec je tedy nepochybně starší, neboť existence faráře s farním kostelem byla skutečností postupnou a znamenala ve své době již obec s určitým postavením, zázemím a velikostí, což nevzniklo ze dne na den. V katastru obce Dražovice byla též se stará a zaniklá ves Kytlovice. Náboženský život farnosti byl vždy propojen s životem celé obce. Během staletí prožila farnost řadu událostí, těžkostí, bojů, strádání, ale i nových začátků, radostí a vnější i vnitřní obnovy. O dějinách obce Dražovice pojednává nejnověji publikace „Dražovice v minulosti a dnes“ vydaná v roce 2000 obecním úřadem.

Různé historické prameny se dále zmiňují o dražovických farářích z minulých století: 1559-1564 Sebastianus, 1564-1574 Bartoloměj, 1574-1579 Matěj, 1579 Pavel, 1580-1590 Filip, 1608 Vavřinec Strobelis, 1610 František Birsius, 1617 Šimon Vraný, 1640, 1645 Mikuláš Pisalovský, 1652, 1653 Matěj Jan Kostka, 1667 Jan Bohumír Geller, 1674 Martin Šebestián Filip. Další jsou uvedeni v přehledu od roku 1698.

Středem celé farnosti byl a je farní kostel. Starý farní kostel sv. Jana Křtitele snad ze 14. století, který stál tehdy na návrší za vesnicí, byl v roce 1645 zpustošen švédskými vojsky. Postupně byl opravován, ale bez valného úspěchu. Proto byl v roce 1729 postaven nový barokní kostel. Stavbu financoval tehdejší patron farnosti olomoucký biskup Wolfgang Hanibal kardinál Schrattenbach (1711-1738). Tento kostel však časem zchátral a nestačil pro velký počet věřících. V letech 1888-1889 byl na jeho místě postaven nový kostel, který byl vysvěcen 25. srpna 1889 brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem (1882-1904). Předtím, dne 24. srpna 1889, byl posvěcen i hřbitov okolo kostela.

Dražovická farnost byla od svého vzniku vedena a spravována kněžími olomoucké diecéze, náležela do děkanství vyškovského. Po zřízení brněnského biskupství v roce 1777 a po uspořádání a vymezení hranic obou diecézí byla farnost v roce 1784, při zachování arcibiskupského patronátu, začleněna do nové diecéze brněnské, děkanství slavkovského. Až do roku 1949 byl po mnohá staletí patronem celé farnosti olomoucký arcibiskup. Farnost spravoval farář, který pobýval na zdejší faře. V dějinách dražovické farnosti byly i doby, kdy celá farnost byla spravována kněžími z okolí, buď krátce do příchodu nového faráře či i dlouhodobě, tj. v letech 1652-1674, kdy byla spravována z Rousínova, v letech 1979-1981 z Letonic a v letech 1990-1996 z Bučovic. Naopak někdy zase dražovický farář krátkodobě zastupoval nebo delší čas spravoval okolní farnosti (Komořany, Křižanovice, Letonice). V minulosti byli někteří zdejší faráři i děkany slavkovského děkanství (např. Jindřich Wolf, Matěj Navrátil). Území farnosti zahrnovalo obce Dražovice, Podbřežice (od vzniku farnosti až do roku 2007) a Letonice (1640-1851).

Dnes tvoří farnost obec Dražovice se svým katastrem, patří do děkanství slavkovského, diecéze brněnské a je opět od roku 1998 spravována z Letonic. Zatím posledním zde bydlícím dražovickým farářem-administrátorem byl do roku 1997 František Provazník. Dražovická farnost se postupně stala významnou v celém děkanství. Právě pro arcibiskupský patronát, i když na území jiné diecéze, sem přicházeli kněží olomoucké arcidiecéze. Tak do Dražovic přišel i Antonín Cyril Stojan, který celou farnost pozdvihl a učinil ji známou v celé monarchii. Rčení „Stojanovy Dražovice“ je dodnes velmi zavazující.

Hřbitov se rozkládá na rovině jižně od kostela. Je obehnán cihlovou zídkou. Pamětní deska připomíná posvěcení hřbitova brněnským biskupem Františkem Saleským Bauerem 24. srpna 1889. Hlavní hřbitovní kříž z roku 1919 byl ze svého původního místa uprostřed hřbitova později přenesen k zídce na místo u zrušené kaple Všech svatých z roku 1889. Na hřbitově jsou i dva kněžské hroby, je to hrob Msgr. Františka Hály a hrob dražovických farářů, do kterého byl zatím poslední uložen P. Matěj Navrátil. V rohu zídky vlevo před kostelem je malá kaple Panny Marie Lurdské s jeskyní zjevení.

Jednopatrová fara stojí na malé vyvýšenině pod kostelem. Jde o barokní budovu, která byla postavena v roce 1792. K faře přiléhala dříve velká zahrada, chlévy ve dvoře a hospodářská stavení. Na jejich místě byly později postaveny dílny, hospodářské zázemí a dvůr obecního úřadu, Mateřská škola a Eurotělocvična. Dnes je u fary jen dvůr s částí zahrady. Dle zápisu ve farní kronice přenocoval 4. prosince 1805 na faře francouzský císař Napoleon Bonaparte s pěti důstojníky. Den po osvobození obce 28. dubna 1945 byla fara vykradena sovětskými vojáky. Pamětní deska na fasádě fary připomíná působení zdejšího faráře A. C. Stojana.

Před farou stojí v roce 1999 nově postavený vyzlacený litinový kříž. Na stráni pod kostelem mezi lípami stojí velký pískovcový kříž z roku 1909. Byl postaven na památku příchodu faráře Františka Tošnara v roce 1908. Původně stál nad vesnicí u silnice do Letonic. Dále zde stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1900. Původně stála před farou, odkud byla při pozdějším rozšiřování silnice přesunuta.

Před kostelem vedle schodiště z roku 1933 jsou pískovcové sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z roku 1920 a Neposkvrněného Srdce Panny Marie z roku 1921 od V. Becka z Prostějova. Na budově hasičské zbrojnice je opět od roku 1991 původní socha sv. Floriána z roku 1897, která pochází ze staré hasičky. V obci před domem č. 40 je pískovcová socha Piety z roku 1904. Dále v obci stojí několik pískovcových či litinových křížů: před domem č. 141 kříž z roku 1908, kříž na rozcestí u domu č. 122, kříž u domu č. 238 na cestě ke komplexu hospodářských budov, kříž u bývalé polní cesty do Němčan z roku 1909, kříž u polní cesty do Lysovic a na Lutršték. Další kříže jsou v katastru obce, většinou u polních cest.

Za vesnicí u silnice do Komořan je kaplička, tzv. Boží muka, s vyobrazením Panny Marie Křtinské a sv. Cyrila a Metoděje z konce 18. století, nově upravená v roce 1889. Naproti ní pak stojí kříž s mramorovým podstavcem z roku 1887. Na opačném konci obci u cesty k Hájku stojí kaplička sv. Josefa Dělníka z roku 2000.


Přehled duchovních správců farnosti Dražovice od roku 1698:

1698-1707 P. Jiří František Xaverský Panitz
1707-1714 P. Tomáš Josef Hartmann
1714-1724 P. Matěj Bartlicius
1724-1733 P. Ondřej Pokorný
1733-1741 P. Ignác Skřičkovský
1741-1756 P. Jakub Ignác Wolf
1756-1760 P. Pavel Nepomuk Lambort
1760-1763 P. Jakub Wolf
1763-1767 P. Antonín Ignác Wilhelm
1767 P. Jan Polešák
1768-1770 P. Jan Benedikt Zemek
1770-1789 P. Adam Jan Honisch
1789-1813 P. Jan František Gerlich
1813-1834 P. Jan Karel Jiří Rosacy
1834-1840 P. Václav Záblatský
1840-1855 P. Kašpar Bartoník
1855 P. Peregrin Obdržálek
1855-1882 P. Jindřich Wolf
1882-1888 P. Josef Fusek
1888-1908 P. Antonín Cyril Stojan
1908-1929 P. František Tošnar
1929-1955 P. Matěj Navrátil
1955-1958 P. Josef Dvořáček
1958-1969 P. Ondřej Damborský
1970-1975 P. Antonín Sláma
1975-1976 P. Jindřich Petrucha
1976-1979 P. Josef Vlček
1979-1990 P. Metoděj Vladimír Vitula, OPraem.
1990-1993 P. Oldřich Divácký
1993-1996 P. Maximilián Vladimír Filo, OPraem.
1996-1997 P. František Provazník
1998-2013 P. Jan Martin Bejček, OSB

Za faráře Msgr. ThDr. A. C. Stojana zde působili tito kaplani:

P. Antonín Vitula (1897), P. Rudolf Šindelář (1897-1900), P. Metoděj Soutor (1900-1905), P. Josef Slezák (1905-1907), P. Jan Staněk (1907-1908), v roce 1908 P. František Špička, pak byl administrátorem až do příchodu P. Františka Tošnara.

(C) P. Bejček, 2012