Rajnochovice, kostel sv. Anny

Betlém s bohatou výzdobou, včetně přírodních prvků, připravovaný ochotnými farníky. Samozřejmě včetně dětmi oblíbeného "černouška".

Historie a popis poutního místa: Rajnochovice jsou největší obcí Kroměřížska, rozprostírají se uprostřed Hostýnských vrchů. Nejvýznamnější historickou a architektonickou památkou a poutním místem v Rajnochovicích je kostel Narození Panny Marie a sv. Anny. Tento architektonický skvost baroka je také někdy nazýván pro svou majestátnost valašskou katedrálou. Předchůdce dnešního barokního chrámu, malý dřevěný kostelík sv. Anny, stával uprostřed nynějšího hřbitova. Dávná pověst vypráví, že do tohoto kostelíka putovával velmi často jeden templář z blízkého hradu Šaumburku. Když byl řád templářů r. 1311 vyhuben a tento templář v kostelíčku zachráněn, nechal prý na poděkování zhotovit sousoší sv. Anny Samotřetí, jehož kopie nyní zdobí svatostánek. Po zbytek života potom žil potom při tomto kostele jako poustevník. Pod záštitou tehdejšího olomouckého biskupa Wolfganga hraběte Schrattenbacha bylo r. 1716 přikročeno ke stavbě nynější barokního chrámu Narození Panny Marie a sv. Anny, r. 1742 byl kostel vysvěcen. Chrám je architektonickým skvostem, jeho návrh pochází od italského architekta G. P Tencally. Velkolepé schodiště vede k průčelí kostela ozdobenému erbem zakladatele a sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Prostoru před chrámem vévodí Pieta - kamenná socha Panny Marie s Kristem na klíně na vysokém vykrojeném podstavci na zadní straně s letopočtem 1815. Jedná se o zlidovělou datovanou sochařskou práci vhodně doplňující hlavní vchod. U kostela se rovněž nachází kamenný kříž, kvalitní kamenické dílo z r. 1737. Věž, jejíž vrchol původně zdobila střecha cibulovitého tvaru, dosahuje výšky 37 m. Jednolodní chrám s valenou klenbou ve výšce 18 m a okenními lunetami má 22 oken, dopadající světlo mění působivě v průběhu dne svoji intenzitu a zabarvení. Hlavní oltář v kněžišti kostela pochází z let 1716-1717. Velmi kvalitní štuková výzdoba pochází od Baltazara Fontany. Nahoře v klenební lunetě je nástěnná freska s tématem Proměnění Páně na hoře Tábor. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Wolfgangu, sv. Václavu a Panně Marii Lurdské. Varhany, jejichž původní barokní skříň pochází z r. 1720 a je jednou z nejstarších na Moravě, jsou ozdobeny postavou krále Davida s andílky hrajícími na dávné hudební nástroje. V okolí kostela se nachází hřbitov, kde stával předchůdce nynějšího chrámu; byl zrušen císařem Josefem II. V předválečné době se konaly poutě třikrát ročně (také v pondělí velikonoční a svatodušní), nyní probíhá pouze pouť svatoanenská, i když věřící přicházejí též na mariánské svátky. Duchovní správa spolu s obětavými poutníky dávají naději, že se budou i další generace těšit z tohoto vzácného architektonického skvostu Hostýnských vrchů. V blízkosti kostela se nachází kromě studánky s dobrou vodou barokní fara adaptovaná na středisko mládeže. Na budově je umístěna deska (pořízena r. 1969) věnovaná významnému regionálnímu botanikovi P. Františku Gogelovi (1854-1922), rodáku z Podhradní Lhoty, který zde na přelomu století působil jako duchovní správce. Pouť: Neděle po svátku sv. Anny (26. 7.), mše sv.: 7:00 - 9:00 - 10:30 h. Mše sv. o nedělích - 9:00 hod. Duchovní správa: Římskokatolická farnost, 76871 Rajnochovice 12, tel.: 573391156, farajnochovice@ado.cz , pristav@centrum.cz