Brno, pravoslavný chrám sv. Václava

Pravoslavný betlém bude možno navštívit od 6. do 14. února vždy v době 30 minut před bohoslužbami, v průběhu bohoslužeb a hodinu po bohoslužbách, vždy podle bohoslužebného rozpisu.

Chrám sv. Václava se nachází v centru Brna na úpatí hradu Špilberk. Za první republiky neudržovaná a nebezpečná lokalita se díky vyhlášení hradu a parku za národní kulturní památku stala v průběhu let vyhledávaným místem procházek. Chrám je solitérní stavbou zasazenou do zeleně jednoho z největších brněnských parků. Neodmyslitelně patří k siluetě hradu a parku, je součástí městské památkové rezervace a národní kulturní památkou. Plán vypracoval Ing. arch. Petr Levický a stavbu provedl stavitel Vladimír Stavíček v letech 1930-31. Hlavní vnitřní prostor chrámu má tvar jednoduchého hranolu o půdorysných rozměrech 11 x 9,6 metrů a výšce 9,5 metrů. Do jeho stěn jsou prolomeny čtyři niky o světlé výšce 8 metrů. Vnitřní výzdoba chrámu se omezila pouze na vitráže v prostorných okenních otvorech. Ty však byly zcela zničeny během 2. světové války. V původní architektonické výbavě chrámu byla vitráž sv. Václava na koni nad vchodem do chrámu, v levém bočním okně sv. Prokop, na pravé straně sv. Anna a konečně v oltářní části bylo zobrazeno slavné Kristovo vzkříšení. Ve zvonici bylo pět vysvěcených zvonů a po obou stranách chrámové lodě 36 sklápěcích křesel pro staré a nemocné. Hlavním prvkem interiéru je ikonostas. Je zbudován ze základní řady kamenných desek červeného zabarvení, na kterých spočívá osmice sloupků ze zeleného kamene, jež nesou opět řadu kamenných desek. Ikony vsazené mezi sloupky jsou dílem akademické malířky Olgy Djačenkové. Datují se do doby vzniku chrámu. Jedná se o ikonu sv. Václava, sv. Ludmily, archanděla Gabriela, archanděla Michaela, Přesvaté Bohorodice a Krista Spasitele. Nad královskými dveřmi v horní desce je zasazena kruhová ikona Poslední večeře. Výplně otvoru, kování, zábradlí a další interiérové detaily se dochovaly v plném rozsahu. Za zmínku stojí také výborná akustika chrámu. Stavitel Levický musel respektovat kánony církevního stavitelství, ale především navrhnout stavbu, kterou přijme věřící pravoslavný lid, stavbu milou srdci tohoto lidu. Levický se však neuchyluje ke kopírování starých vzorů, což je u soudobých autorů časté, naopak abstrahuje schéma tradičního pravoslavného chrámu v duchu soudobé puristické estetiky. Při kompozici objektu pracuje s čistými objemy hranolu, na jejichž průniku staví podobu vnitřního prostoru chrámu. Tím je schéma vepsaného kříže. Celá stavba graduje věží zakončenou kopulí ruského typu. Ta spolu s motivem kříže přítomným jak v interiéru, tak v siluetě budovy jednoznačně určuje sakrální účel stavby. Vnější podoba je, zcela podle dobových zásad funkcionalismu, podřízena jejímu vnitřnímu uspořádání. Umístění oken a dveří je pečlivě komponováno. Takto vzniklý prostor je přirozeně monumentální, působí slavnostně, ale zároveň lidsky příjemně. Jsme zde svědky užití principu moderní architektury a zároveň tradičních proporčních a kompozičních pravidel. K areálu pravoslavného chrámu patří také zvonice s křtitelnicí, navržená v roce 1991 Luborem Lacinou, který patřil k významným brněnským architektům doby nedávné. V roce 2003 provedla naše brněnská obec obnovu a částečnou úpravu vnějšího vzhledu farního chrámu sv. Václava, která sestávala z několika částí. Nejvýraznější a pro pravoslavného křesťana vpravdě nejradostnější bylo pozlacení tehdejší měděné kopule. Pro zlacení bylo použito nejkvalitnější čtyřiadvacetikarátové plátkové zlato. Kopule se tak stala z dálkových pohledů mnohem výraznější. Chrám dnes září v novém důstojném kabátě, který mohl obléknout díky hojnému Božímu požehnání a milosti.