Kostel není přihlášen do letošního ročníku Křesťanských Vánoc.
Tradiční keramický betlém se základními figurami cca 30 cm vysokými. Současně je na oratořích kostela připravena výstava cca 100 ks lidových betlémů z různých materiálů a různých velikostí.
Adresa kostela: Křížkovského 55, Kuřim
GPS: 49°17'47.76"N, 16°31'31.8"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: P. Jaroslav Filka
Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 24.02.2023)
| Ne |
|
||||
| Další bohoslužby v týdnu … | |||||
| Po |
|
||||
| Čt |
|
||||
| Pá |
|
||||
| So |
|
||||
Původní kostel sv. Maří Magdalény v Kuřimi nechal v románském slohu postavit český král Přemysl Otakar I. r. 1226.
Obrázek 1: Kostel sv. Maří Magdalény - leden 2011
V 15. století byla k severní zdi lodi přistavěna hranolová kamenná masivní věž. Kostel postupně chátral. Na začátku 18. století vypracoval známý brněnský architekt Mořic Grimm projekt na jeho přestavbu. A až v druhé polovině 18. století byl kostel barokně přestavěn do dnešní podoby. Kostel sv. Maří Magdalény v Kuřimi je prostá jednolodní chrámová stavba (délky 31,5 m, šířky 11,5 m). Interiér kostela je převážně z konce 18. a z 19. století.
Obrázek 2: Kostel sv. Maří Magdalény - březen 2011
Hlavní oltář je barokní architektura z roku 1796, kterou realizoval významný brněnský sochař a řezbář Ondřej Schweigel, který je také autorem kazatelny a křtitelnice. Uprostřed oltáře je zasazen obraz Krista v domě Šimonově se sv. Maří Magdalénou od M.Entlingera .
Obrázek 3: Kostel sv. Maří Magdalény - interiér 
V lodi je pak novorenesenesanční retabulový boční oltář, patrně z doby kolem r. 1863 se sochami sv. Petra a Pavla a s obrazem sv. Cyrila a Metoděje. Druhý boční oltář s obrazem sv. Kříže s očistcem od Josefa Winterhaldera ml., má v popředí klasicistní skříňku s deskovým obrazem Madony s dítětem; jde o malbu nejasného stáří, opírající se renesanční grafický list italského původu. V chrámové lodi jsou dva náhrobky. Před hlavním oltářem je náhrobní kámen Petra Nekeše z Landeka (+ 1535), mladšího bratra Zikmunda Nekeše z Landeku, majitele kuřimského zámku. Druhý náhrobek náleží duchovnímu P. Janu Gandini (+ 1779), který v Kuřimi působil jako farář v letech 1766-1772 a za kterého byl kostel sv. Maří Magdalény přestavěn do dnešní podoby. Zvon ve věži, pocházející z r. 1650, přelil r. 1888 Emil Weber v Brně. Na plášti má reliéf sv. Václava, znak města Brna, ornamenty a nápisový vlys. Další zvon s reliéfem sv. Antonína Paduánského, s ornamentovým a nápisovým vlysem, ulil r. 1957 Kovolit v České u Brna.