Podbřežice, kostel sv. Petra a sv. Pavla

Původní kostel ze 13. století

První písemná zmínka o Podbřežicích pochází z 28. května a 14. června 1348, kdy se v listinách mluví o patronátu nad kostelem sv. Petra a Pavla, který přešel na olomouckou kapitulu. Tento kostel pocházel snad ze 13. století a stál na místě dnešního hřbitova ve svahu nad obcí. Kostel byl jednolodní gotická stavba s presbytářem, vítězným obloukem, klenutou lodí, věží a sakristií.

  Gotický kostel před zbořením

V roce 1558 byl do věže kostela zavěšen nový zvon od vyškovského zvonaře Filipa Konvaře. V roce 1599 byla v kostele vybudována krypta pro zemřelého malíře Ondřeje Vítka. Druhý zvon byl odlit olomouckým zvonařem Zachariášem Milnerem v roce 1603. Později přibyl třetí zvon tzv. umíráček. V polovině 17. století po třicetileté válce ubylo v kraji obyvatelstva a Podbřežice tak spolu s Dražovicemi byly přifařeny ke Starému Rousínovu.

V průběhu 18. století starobylý kostel chátral. Celá stavba trpěla pohybem okolního terénu a občasnými sesuvy půdy. Přestavba či výstavba nového kostela se tehdy ještě neuskutečnila a tak roku 1773 je část kostela rozebrána. V roce 1800 se přistoupilo k rekonstrukci za peníze z majetku olomoucké kapituly. Znovu vysvěcen tak byl kostel 29. června 1801. V roce 1821 byla na kostele vyměněna šindelová střecha a v roce 1851 byl kostel vykraden. Dále pak roku 1885 farnost pořídila litinovou sochu Jana Nepomuckého, která nahradila původní kamennou sochu od rybníka. Dnes tato socha stojí před kostelem. Koncem 19. století se začalo opět jednat o stavbě nového kostela, protože stávající trpěl za deštivého počasí pohybem okolního terénu. Rada se sešla roku 1892, ale rozhodnuto bylo až v roce 1905 a téhož roku 20. listopadu se začalo s rozebíráním.

Novogotický kostel z roku 1907

Místo pro nový kostel bylo vybráno uprostřed obce. Stavba byla zadána 16. září 1906 brněnskému staviteli Leopoldu Jungmanovi. První zemní práce byly započaty 12. října 1906 a rok na to 13. července byl nový kostel zkolaudován. Den poté 14. července byl kostel slavnostně vysvěcen kanovníkem, děkanem a lulečským farářem Josefem Svobodou. Náklady na výstavbu tehdy činily 34 tisíc korun.

Kostel je tak klasicky orientovanou jednolodní novogotickou chrámovou stavbou s presbytářem, sakristií na jižní straně a věží s bočním točitým schodištěm a vstupním západním portálem. V kostele se dnes i nachází památky ze zbouraného kostela nad obcí, např. zvony a náhrobek Ondřeje Vítka. V roce 1908 byla v kostele vysvěcena nová kostelní křížová cesta.