Křesťanské Vánoce

Praha 15 - Hostivař, kostel Stětí sv. Jana Křtitele

Program Adventu a Křesťanských Vánoc 2020

Betlémy

 24.12.
 15:00 - 16:00
Možnost prohlídky betléma a fresek v hostivařském kostele
 24.12.
 21:30 - 22:00
Možnost prohlídky betléma a fresek v hostivařském kostele
 25.12. - 3.1.
 10:00 - 18:00
Hostivařský perníkový betlém
Hostivařský perníkový betlém naleznete ve farní stodole vedle kostela (vchod do areálu je vedle fary). Na jeho návrhu, pečení, zdobení a sestavení se podíleli hostivařští farníci. Betlém letos v hostivařské farnosti vznikl poprvé, jeho záměrem je pro
 25.12. - 3.1.
 10:00 - 18:00
Hostivařské vánoční zastavemí s perníkovým betlémem a vánoční hrou Putování do Betléma
Místo tradičního živého betlému vás letos téměř po celou vánoční dobu čeká vánoční hra se zajímavými zastaveními ve farním areálu, kostele a jeho okolí. Můžete si prohlédnout kostel s jesličkami, napsat dopis Ježíškovi, odnést si Betlémské světlo, pr
 25.12.
 13:00 - 19:00
Možnost prohlídky betléma a fresek v hostivařském kostele
 26.12.
 13:00 - 18:00
Možnost prohlídky betléma a fresek v hostivařském kostele

Ostatní programy

starší programy
 2.12.
 06:30 - 07:15
Roráty
 6.12.
 15:30 - 19:00
Mikulášská netradičně
Podrobnosti na www.centrumhostivar.cz. Nutnost přihlášení.
 9.12.
 06:30 - 07:15
Roráty
 12.12.
 09:00 - 12:00
Adventní duchovní obnova (on-line)
Duchovní obnova s P. Tomášem Kábelem na téma Svátost smíření. Podrobnosti na www.centrumhostivar.cz. Nutnost se přihlásit.
 16.12.
 06:30 - 07:15
Roráty
 23.12.
 06:30 - 07:15
Roráty
 24.12.
 16:00 - 17:00
Vánoční kytarová mše svatá pro rodiny s dětmi
Vánoční mše s koledami doprovázená hostivařskou scholou
 25.12.
 08:00 - 09:00
Mše svatá - Boží hod vánoční
 25.12.
 11:00 - 12:00
Mše svatá - Boží hod vánoční
 26.12.
 08:00 - 09:00
Mše svatá - sv. Štěpán
 26.12.
 11:00 - 12:00
Mše svatá - sv. Štěpán
 27.12.
 08:00 - 09:00
Mše svatá - Svátek sv. Rodiny
Mše s obnovou manželských slibů
 27.12.
 11:00 - 12:00
Mše svatá - Svátek sv. Rodiny
Mše sv. s možností obnovy manželských slibů
 27.12.
 17:00 - 18:00
Přednáška prof. Jiřího Grygara
Přednáška prof. Jiřího Grygara, resp. její záznam je k dispozici na www.centrumhostivar.cz
 31.12.
 18:00 - 19:00
Mše svatá - Te deum
Mše sv. spojená s poděkováním za uplynulý rok

Informace o betlému

Menší betlém je po celou vánoční dobu umístěný v otevřeném oltářním stole v kostele. Ve své figurální části je mistrovskou řezbou Josefa Krejčíka z Prahy. Ten byl majitelem starší řezbářské dílny, která působila v Praze na přelomu 19. a 20. století. V několika pražských kostelech můžeme postát před betlémem od téhož autora, ale postavy bývají větší. Právě drobnost postav ve zdejším kostele činí betlém půvabným. Stavba betlému má svou dlouhou tradici. Podílí se na ní při společném setkání řada lidí z farnosti.

Pokud to vládní opatření umožní, bude 25. 12. od 17 hodin v areálu Komunitního centra Farní dvůr Živý betlém s ovečkami a představiteli Panny Marie, sv. Josefa i Ježíška; s vánočním slovem RNDr. Jiřího Grygara a patera Karola Matloka, divadlem a koledami. Během vánočních svátků bude v areálu KC Farní dvůr přístupný Hostivařský perníkový Betlém. U kostela bude Ježíškova nebeská kancelář s možností napsání dopisu Ježíškovi. Podrobnosti na www.centrumhostivar.cz

Informace o kostele

WWW: http://www.centrumhostivar.cz

Adresa kostela: Domkářská

GPS: 50°2'56.602"N, 14°31'28.088"E

Bezbariérový přístup.

Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Mgr. Ing. Markéta Benešová

Návaznost na dopravu:

Od stanice metra C Opatov nebo metra B Černý most autobusem 181, od stanice metra A Skalka nebo stanice metra C Chodov autobusem 177 do zastávky "Hostivařské náměstí". Odtud pěšky podél Botiče až ke schodům ke kostelu, doba pěší chůze cca 5 minut.

Alternativa: Autobusy: 154, 175, 181, 182 nebo tramvají: 22 a 26 do zastávky "Na Groši" na ulici Švehlova. Poté pěšky z křižovatky ulicí Pražská až na Kozinovo náměstí a odtud podél Botiče, doba pěší chůze cca 12 minut.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři je umístěn uprostřed Staré Hostivaře. Vytváří krásné místo, které zve k řadě setkání, zastavení a dalších aktivit. Je centrem farnosti, kde se schází a působí mládež, rodiny, senioři, ale i lidé bez domova.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři je původně raně gotická stavba ze 13. století. Písemně je ovšem chrám doložen - nepřímo, ale dostatečně přesvědčivě - k roku 1352. Přesto bývá v literatuře na základě charakteristického půdorysu a s přihlédnutím k okénku v presbytáři často řazen mezi románské kostely.

Půdorys chrámu Stětí sv. Jana Křtitele je jednoduchý: na obdélníkovou loď navazuje polokruhová apsida. Vnější rozměry lodi dosahují 17,80 m délky a 9,20 m šířky. Při síle zdiva 120 cm měří vnitřní prostor přibližně 15,40 x 6,80 m. Apsida má vnější průměr 7,10 m a vnitřní 4,70 m. Zatímco loď má rovný strop, apsida je zaklenuta konchou. Kněžiště je do lodi otevřeno jednou pravoúhle odstupněným vítězným obloukem s jednoduchou římsou. V západní části lodi se nachází hudební kruchta, jejíž východní stěna je tvořena stlačeným klenutým obloukem spočívajícím na 70 cm širokých polopilířích, předstupujících 45 cm před vnitřní líce obou podélných stěn lodi. Prostora lodi je nyní osvětlena třemi okny v severní stěně a čtyřmi v jižní. Do apsidy vede pouze jediné, nevelké střílnové okénko, umístěné v její ose. Má výrazně zešikmenou špaletu, zužující se z 90 cm na necelých 20 cm. Profilace hrotitého pískovcového portálu ve vnější severní stěně lodi je tvořena mělkým okosením, výžlabkem přecházejícím v obloun, dále masivním prutem v pravoúhlém ústupku, zakončeném výrazným okosením, vyrůstajícím z pravoúhlého zešikmeného soklu. V zazdívce dnes nefunkčního vchodu s portálem je evidentně druhotně umístěna renesanční náhrobní deska. Výkopy z let 1978 - 1985 prokázaly správnost starší domněnky, že dnešní předsíň na západní straně a sakristie na straně severní u nejstarší fáze dodnes dochované chrámové stavby neexistovaly. Předsíň a sakristie představují až pozdější přístavby.

Hostivařský chrám byl podle všeho ve 13. století sázavským klášterem přestavěn do podoby, kterou má v podstatě dodnes. Od počátku byl trvalou součástí farní sítě říčanského děkanátu. Právo patronátu příslušelo klášteru. O existenci hostivařské farnosti poprvé svědčí údaj rejstříku papežského desátku k roku 1352, v němž je z Hostivaře zanesen plat 18 grošů. Jde o mírně vyšší než průměrnou výši církevní daně v rámci děkanátu.

Apsidu kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři zdobí nedávno odkryté vzácné nástěnné malby z druhé poloviny XIII století. Konše apsidy dominuje postava trůnícího Boha Otce v mandorle Ten sedí na monumentálním trůnu, jehož spodní část zdobí dva medailóny s vyobrazením hvězd. Spasitel pod nohama drtí draka a lva. Ruce zalomené v lokti směřuji v gestu oranta vzhůru, dlaně, patrně původně s ranami, obrací Bůh k divákovi. Oblečen je do spodního roucha světlé barvy, přes které má přehozen purpurový královský plášť. Podlouhlá vousatá tvář Boží má mladistvý výraz, oči upřeně směřují k divákovi. Na ramena mu spadají dlouhé vlnité vlasy. Okolo hlavy má svatozář s křížovým nimbem, který označuje nejen Krista, ale i Boha Otce, jak je to zřejmé například na miniatuře s vyobrazením Trůnu Milosti v rukopise z Cambrai (Wesminsterská škola, kol. 1120). Před trůnící postavou Boha se vznáší krucifix s korpusem Krista. Mandorlu přidržuje dvojice andělů oblečená do bílého spodního roucha a svrchního šatu červené barvy, přes nějž má štolu skříženou po způsobu jáhnů na prsou. V dotyku s mandorlou spatřujeme čtveřici okřídlených symbolů evangelistů s nápisovými páskami: vlevo dole lev sv. Marka, vpravo dole býk sv. Lukáše, vlevo nahoře orel sv. Jana Evangelisty, právo nahoře anděl sv. Matouše. Ve spodní časti obrazového pole je pár stylizovaných stromů, snad poukaz na rajské stromy poznání a života. V pásu pod mandorlou jsou v kruhových medailónech zobrazeny hlavy mužů a žen, některé ozdobené korunou. Jde patrně o proroky a sibyly. Apsidu původně osvětlovala trojice oken (poukaz na Nejsvětější Trojici). Plochy mezi okny zdobí nástěnné malby. Po pravici Kristově, tedy na významnějším místě je vyobrazen v architektonicky profilované nice s mniškou patron kostela sv. Jan Křtitel s agnuskem v ruce, po Boží levici stojí v podobné nice postava arcibiskupa s paliem, patrně patrona pražské diecéze sv. Vojtěcha. Ve špaletách oken spatřujeme postavy světic, patrně svatých panen, z nichž můžeme v prostředním okně identifikovat sv. Kateřinu s kolem v ruce a v levém okně svatých Petra a Pavla. Ve vrcholu okenních špalet jsou umístěny velké hvězdy. Spodní část stěny apsidy zdobí nástěnné malby s výjevy z Kristova Narození.

Malby vytvořil umělec jehož dominantním výtvarným prostředkem je výrazná linie vymezující tvary. Barvě přisoudil kolorující lokální funkci. Výraznou ikonografickou inovací je postava trůnícího Boha Otce v mandorle, před nímž se vznáší kříž s tělem Spasitele. Nejbližší typové analogie nacházíme na miniatuře v rukopise ze západní části Německa či Belgie a na tympanonu severního vstupního triangle dómu v Erfurtu (kol. 1330).

Malby ve zkratce demonstrují celé dějiny spásy. Zobrazení Kristova Narození poukazuje na první příchod Spasitele na tento svět. Ukřižovaný – obětovaný Kristus představuje zásadní předěl v historii spásy, neboť smrtí na kříži Spasitel vykoupil celé lidstvo a zároveň Ukřižovaný zosobňuje mešní oběť odehrávající se na oltáři. Milosrdný a slitovný trojjediný Bůh ukazující své rány pak bude spravedlivě soudit při druhém příchodu ty, kteří v přijali jeho obětovaného Syna jako pravého Boha. Svaté Panny ve špaletách okem, stejně jako patron kostela sv. Jan Křtitel a patron pražské arcidiecéze sv. Vojtěch se přimlouvají u Božího trůnu za shromážděnou obec věřících. Proroci a sibyly v medailonech zvěstují ve svých proroctvích vylíčené dějiny spásy.