Betlémy
24.12. 14:00 - 16:00 |
Možnost prohlídky betléma |
25.12. 14:00 - 16:00 |
Možnost prohlídky betléma |
26.12. 14:00 - 16:00 |
Možnost prohlídky betléma |
31.12. 14:00 - 16:00 |
Možnost prohlídky betléma |
1.1. 14:00 - 16:00 |
Možnost prohlídky betléma |
Ostatní programy
starší programy | |
24.12. 16:00 |
Dětská mše svatá |
25.12. 10:00 |
Slavnost Narození Páně |
26.12. 09:00 |
Svátek sv. Štěpána |
5.1. 18:00 |
Slavnost Zjevení Páně |
Betlém v kostele sv. Jakuba je dřevěný, ručně vyřezávaný. Autor neznámý.
Adresa kostela: Havlíčkovo nám.
GPS: 49°56'54.242"N, 15°16'3.781"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Jaroslav Bouška
Návaznost na dopravu:
MHD - zastávka autobusu Centrum, 500 m
www.jizdnirady.cz
Pravidelné bohoslužby (aktualizováno 16.11.2023)
Ne |
|
||
Další bohoslužby v týdnu … | |||
St |
|
||
Čt |
|
||
Pá |
|
Chrám je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, později sv. Jakubu, do poloviny 17. století byl běžně zván Vysoký kostel – podle věže. O stavbu se zasloužili zejména bohatí nákladníci hor a bratrstvo mincířů a pregéřů. Nejvýznamnějšími iniciátory byli měšťané Ruthard a Bořita z Košic.
Stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byl kostel v podstatě dokončen. Vybudována byla 85 metrů vysoká severní věž, zatímco jižní věž zůstala nedokončena, zřejmě v důsledku nestabilního terénu nad srázem údolí. Vnější podoba zůstala celé věky téměř nezměněna, významnější změnou bylo nahrazení původní stanové gotické střechy střechou sedlovou, oprava věže a drobné úpravy v presbytáři v renesanci a baroku. Poslední rozsáhlá oprava interiéru kostela probíhala v letech 1941 – 1946. Nyní probíhá nezbytná oprava střešního pláště. Kostel je uvnitř 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. Vnitřní prostor je trojlodní, síňový, všechny tři lodě jsou stejně vysoké.
Arciděkanský chrám sv. Jakuba je centrem kutnohorské farnosti. Vzdálenost od tohoto chrámu k dalším hlavním městským kostelům – sv. Barbora, sv. Bartoloměj /zrušen koncem 18. století/ a P. Marie na Náměti – je téměř stejná /420-450 m/. Toto zajímavé rozmístění lze považovat i za náhodu, ale může to být i výraz tzv. posvátné topografie – snahy posvětit celkový prostor města začleněného do geometricky /čili ideálně/ vyjádřeného „věčného“ řádu.