Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
Betlém tvoří třináct postav včetně Svaté rodiny v životní velikosti a pět figur zvířat. Postavy Svaté rodiny, tří králů, andělů, darovníků a zvířat (volka, oslíka a ovcí) jsou vyřezány ze dřeva a polychromovány v realistickém postnazarénském stylu. Autorem betlému je Ferdinand Stuflesser ze St. Ulrich (dnes Ortisei, Itálie). Zhotovila jej jeho řezbářská dílna na přelomu 19. a 20. století. Betlém byl doplněn stylizovanou salaší ze dřeva se šindelovou krytinou. Nad salaší je zavěšen anděl držící stuhu s nápisem „Gloria in excelsis Deo“. Betlémové figury byly naposledy restaurovány v létě 2015 restaurátorkou Jitkou Jirkovskou. Ušlechtilá řezba figur a instalace jeslí řadí tento betlém mezi nejhezčí v Praze. V roce 2019 byl betlém doplněn o figuru slůněte.
WWW: http://www.kkvys.cz
Adresa kostela: Štulcova
GPS: 50°3'52.040"N, 14°25'4.363"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Erika Tučková
Návaznost na dopravu:
metro C - stanice Vyšehrad (dále cca 15 min. pěšky - po rovině)
tram 1,2,3,5,7,12,13,16,17,18,20,21,92,98- zastávka Výtoň (dále cca 15 min. pěšky ulicí Vratislavovou - prudší stoupání, nebo po Rašínově nábřeží cca 200 m, pak prudké stoupání po schodech nahoru)
tram 1,2,3,5,7,12,13,14,16,17,18,20,24,93,95 - zastávka Albertov (dále pěšky cca 15 min. ulicí Přemyslovou - prudší stoupání)
Kapitulní chrám sv. apoštolů Petra a Pavla na Vyšehradě ve své nynější podobě je trojlodní pseudobazilika s kaplemi při bočních lodích, hloubkovým, trojboce uzavřeným kněžištěm se sakristií a kaplí na bočních stranách. Po stranách průčelí stojí dvojice věží. Fasády kostela mají náročnou novogotickou úpravu. Bohatě je upraveno zejména průčelí s portály a věže.
Kapitulní vyšehradská bazilika byla založena knížetem Vratislavem II. v roce 1070, r. 1129 byla rozšířena. Při opravách po požáru r. 1249 zanikla asi z větší části románská podstata stavby a byla nahrazena gotickým trojlodím - zbytky tehdejší úpravy se zachovaly v podkroví bočních lodí. V r. 1295 byla postavena předsíň, patrně v západní části, jejíž zbytky byly roku 1888 zbořeny. Roku 1369 v rámci úprav Vyšehradu Karlem IV. byla raně gotická stavby pozměněna - patrně byly přistavěny boční kaple. Roku 1495 po opravách byla bazilika znovu vysvěcena. V r. 1575 Oldřich Avostalis a Mistr Benedikt provádějí klenutí - patrně v hlavní lodi. K barokním úpravám baziliky dochází v letech 1708-1711, později v období 1723-1730. Na úpravách, které se týkaly nového zaklenutí a úpravy průčelí, se zpočátku podílel F. K. Kaňka. Kolem roku 1740 byla zbudována tzv. "Šancovská kaple". V období od roku 1885-1903 byla bazilika ve třech etapách regotizována - bylo prodlouženo presbyterium, zřízena sakristie a depozitář, regotizována barokní hlavní loď, která byla znovu zaklenuta. Stavba byla prováděna podle plánů architekta Josefa Mockera a Františka Mikše. V poslední etapě stavby bylo představeno nové dvouvěžové průčelí.
Výmalba presbytáře a Šancovské kaple pochází od vídeňského malíře Karla Jobsta. Hlavní a postranní lodě vyzdobil malbami Karel Jobst a postranní lodě prof. František Urban s manželkou Marií.
V letech 1988-94 byl interiér chrámu nákladně zrestaurován. V roce 2003 povýšil papež Jan Pavel II. vyšehradský kapitulní chrám na papežskou "baziliku minor".