Společný koncert místních sborů a orchestrů.
Letošní tradiční vánoční koncert změní svoji obvyklou programovou náplň. Účinkující soubory a orchestry se spolu s Farností Velké Meziříčí a spolupořádajícím Jupiter clubem dohodly, že provedou „Rybovku“.
Pravidelným každotýdenním zkouškám jednotlivých souborů předcházelo několik organizačních setkání vedoucích nad partiturou. Intenzivní práce na nastudování probíhá od začátku září. Úsilí zakončíme generální celodenní zkouškou a následnými koncerty 15. a 16. prosince 2024 v 18 hodin ve velkém sále Jupiter clubu a
5. ledna 2025 ve 15:30 a 6. ledna 2025 v 18 hodin v kostele sv. Mikuláše.
Česká mše vánoční nebo také mše Hej, mistře je ručně česky psaná skladba z roku 1796. Přestože je vystavěná jako latinská hudební mše (s částmi Kyrie, Gloria, Graduale, Credo, Offertorium, Sanctus, Benedictus, Agnus, Závěr), jedná se vlastně o pastorální hru aplikovanou na liturgii. Její autor Jakub Jan Ryba v ní vypráví příběh zvěstování narození Ježíše Krista obyčejným lidem – svědkům této události. Dílo je zasazeno do českého prostředí. Autor byl učitelem, a přestože ovládal 6 jazyků, napsal toto dílo v češtině, aby bylo srozumitelné všem.
„Rybova mše“ už ve Velkém Meziříčí zazněla v podání místního pěveckého sboru Iuventus a Horáckého orchestru. Toto dílo řídila paní učitelka Mgr. Hana Doležalová v 90. letech.
Mnozí z nás si realizaci pamatujeme a s tóny této obecně známé skladby vzpomínáme na hrdost a sounáležitost účinkujících i posluchačů.
Někteří z tehdejších zpěváků a muzikantů se stali učiteli další generace hudebníků v našem městě a nadšení, zanícenost i houževnatost předávají dál. Vznikla tedy myšlenka společného projektu místních sborů Slunka a Harmonie (pod vedením Mgr. Olgy Ubrové a Mgr. Andrey Svobodové), Komorního sboru ZUŠ (vedoucí Zdeňka Němcová, dipl. um.), Pěveckého sboru Gymnázia Velké Meziříčí (Mgr. Markéta Rosová Prudíková, PhD.), Chrámového sboru (BcA. Marie Žerdin), Orchestru ZUŠ pod vedením pana ředitele Martina Karáska, Chrámového orchestru (Mgr. Marek Slaný). Dále bude do společné produkce zapojeno mnoho dalších regionálních profesionálních i amatérských hudebníků.
Záměrem celého projektu je prohlubování spolupráce mezi hudebními tělesy, rozvoj obecné hudebnosti, kreativity, flexibility, komunikace, zodpovědnosti dětí a mladých. Myslíme také na budování jejich lokální identity a sounáležitosti.
Přínosem pro nás všechny bude kulturní zážitek zprostředkovaný osobnostmi místní hudební scény. Také posílení vědomí, že naše město oplývá velkým bohatstvím hudebníků, kteří svojí činností, výchovou dětí a mládeže pečují o pozitivní estetické a duchovní prostředí ve městě.
Celý projekt podpořilo finančně Město Velké Meziříčí a Kraj Vysočina.
Betlém ve Velkém Meziříčí vytvořil řezbář František Charvát z Kutné Hory. Jeho ústav pracoval mezi světovými válkami. V 70. letech 20. století byl betlém doplněn o další vyřezávané postavy, obraz v pozadí, některé postavy se pohybují elektrickým pohonem. Na jeho současné podobě pracoval pan Bílek a pan Bradáč z Velkého Meziříčí.
GPS: 49°21'14.4"N, 16°0'50.04"E
Bezbariérový přístup.
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Marie Prášková
Chrám Páně sv. Mikuláše stojí ve výšce 425 m nad mořem. Je 47,6 m dlouhý a má 64 m vysokou věž. Jak stavba vznikala, není úplně jasné. Je možné, že kostel už stál ve 12. - 13. století. K nejstaršímu kostelu patří obvodové zdivo presbytáře a severní stěna (od Neka) trojlodí, na které byl při opravě chrámu v roce 1946-47 odkryt nízký lomený portálek (vchod). Kostel měl tedy presbytář a jednu loď. Loď však měla pravděpodobně rovný dřevěný strop. V 15. století bylo běžné přestavovat ranně gotické dřevěné stropy v lodi na klenuté. Avšak někdy musely být pro přílišnou šířku lodě rozpůlené a tak vznikalo nové dvojlodí s podpůrnými sloupy. Tak se z původně jednolodního kostela stal dvojlodní. Nešlo o přestavbu z nouze, ale o novou tvorbu. Již na sklonku 14. století vyrostla dvojlodí ve Velké Bíteši, Hustopečích atd. Později bylo potřeba kostel zvětšit, a proto se přistavěla boční, jižní loď. Současně byl nově překlenut presbytář, proto má stejné žebrovité klenutí. V té době už také vyrůstala věž se svojí čtvercovou základnou. Kostel byl dokončen asi r. 1410. Po generální opravě r. 1679 byl 24. června posvěcen olomouckým světícím biskupem Janem Josefem Breunerem, pozdějším primasem Čech a arcibiskupem pražským. Proto se v Meziříčí drží pouť v neděli kolem 24. 6. a říká se jí svatojánská. L. P. 1986 byla opravena celá věž a v roce 1990 loď. Roku 1992 byl kostel vymalován a pak pořízeny nové lavice. Obětní stůl podle Ludvíka Kolka udělal Petr Novák ze Lhotek. Nad vchodem do kostela jsou reliéfy čtyř evangelistů okolo Beránka Božího. Jsou z hodovské žuly a lipovského mramoru, autorem je místní rodák ak. sochař Jiří Marek, usazeny byly 28. 7. 1954. Od něho je kamenná sochy sv. Antonína pod věží, naproti ní měla být ještě socha sv. Judy Tadeáše, ale kvůli nástupu totality se tak nestalo. Na oknech vpředu: sv. Mikuláš Divotvůrce, biskup v Myře, patron dětí, obchodníků a lidu ohroženého vodním živlem, patron tohoto kostela, města a farnosti. Dále sv. Cyril a Metoděj, patroni celé Moravy a Evropy. Napravo sv. Leopold a sv. Prokop. V lodi Panna Maria Hostýnská a sv. Jan Sarkander před obrazem Panny Marie Čenstochovské. Posledně jmenovaný zde byl kolem roku 1598 na praxi jako bohoslovec u svého bratra faráře Mikuláše Sarkandera. Oltáře: hlavní s kalvárií ( kříž, Matka Bolestná a Miláček Páně sv. Jan) se sv. Václavem a sv. Janem Nepomuckým. Vedlejší loď má oltář sv. Anny se soškou Pražského Jezulátka. Po stranách jsou sochy sv. Kateřiny Sienské a sv. Kateřiny Alexandrijské. Na boku je oltář Panny Marie Lurdské s její sochou přivezenou z Lurd a sochami sv. Josefa, pěstouna Páně, a sv. Josefa Kalasánského, zakladatele piaristického školství, a oltář Božského Srdce se sochami sv. Jana Sarkandra a sv. Jana z Kříže. Vzadu je obraz sv. Mikuláše, sv. Floriána, jak chrání město, sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. V boční předsíni je nová kaple Madony velkomeziříčské. U vchodu pod věží je umístěn vyřezávaný reliéf z lipového dřeva - Snímání z kříže. Je to absolventská práce zdejšího rodáka, akademického sochaře Jiřího Marka z roku 1938 (narozeného 1914, a zem. 16. 2. 1993). Pod ním jsou verše Jakuba Demla (nar. 20. 8. 1878, + 10. 2. 1961) kněze a básníka z Tasova. Zvony byly ulity v huti v Martinicích, kterou vedl Gabriel Knos, v letech 1969 a 1970 za velké pomoci místních občanů. Celkem tam bylo ulito na 200 zvonů pro farnosti v celé tehdejší ČSSR. Čtyři meziříčské zvony byly posvěceny a zavěšeny 20. 9. 1970. NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBY: 7:30, 9:00, 10:30, 18:00