Půlnoční bohoslužba se songy Luboše Svobody zazní v autentickém provedení pro doprovodnou kapelu a sólisty. Uslyšíte nejznámějsí křesťanské songy, jejichž autorem byli Luboš Svoboda a Pavla Zachařová: Trubači plnoční, Vánoční Ježíš, Ave Maria, Přichá
O autorovi Liturgie se songy
Luboš SVOBODA (7. 8. 1940 Žleby-3. 12. 2017 Praha), farář Církve československé husitské, hudební skladatel, zpěvák. Narodil se v rodině operního pěvce Luboše Svobody. Absolvoval obor vahany a skladba na pražské konzervatoři. Poté studoval HČBF a v r. 1963 byl vysvěcen na kněze. Sloužil jako farář v Tuchoměřicích (1965-1970) a Praze-Strašnicích (1970-1979). Od r. 1965 komponoval písně s křesťanskou tematikou (zpravidla na texty P. Zachařové a Z. Svobody), s nimiž koncertoval v Československu i zahraničí. Jeho křesťanské songy rezonovaly s obdobím společenského uvolnění 60. let, kdy nově a moderně přinášely křesťanskou zvěst (např. Marta rozmlouvá s Pánem, Bartoloměj, Zachariáš, Vánoční Ježíš, Úzkost, Miriam Áronova, Trubači půlnoční, Šli cestou, Tvá láska, Pane), tak i posilovaly v čase po srpnové okupaci (Mizraim, Babylon, Tak proč se bát, Rozbij ty chmurné hradby a zejména autorův hymnický dar CČSH Zná Hospodin dnů upřímných). V r. 1968 složil na text P. Zachařové pěvecky náročnou swingovou liturgii, která se jako alternativní liturgický tvar těšila na přelomu 60. a 70. let značné oblibě (tzv. songové bohoslužby zejména v Praze a v Brně). V r. 1968 vydalo vydavatelství Panton malý zpěvník Svobodových písni, téhož roku vyšly některé písně na singlech Supraphonu, který vydal též dlouhohrající gramofonovou desku Křesťanské songy Luboše Svobody (1970), již autor nazpíval s manželkou Janou (*1943). Od r. 1968 spolupracovali na vyzvání M. Šimka s divadlem Semafor, zejména na pořadech Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna, kam vnášeli kontrastní náladu blokem křesťanských písní (v televizních záznamech většinou vystřižených). Souběh duchovenského a uměleckého povolání trval do r. 1979, kdy pod tlakem státních úřadů ukončil službu v církvi a ponechal si angažmá v Semaforu, kde byl jako hudebník partnerem M. Šimka, s jehož skupinou vystupoval po jejím odchodu ze Semaforu v nově založeném Divadle Jiřího Grossmanna (od 1991). Po r. 1989 se vrátil k původní tvorbě albem Křesťanské songy a podobenství (1990), následovala alba Česká hymna a dvacet národních písní (1992) a Koledy (1994), které natočil s manželkou a dcerou Jiřinou Mařasovou (•1969). Bohatou hudební tvorbu L. Svobody od 60. let shromáždilo průřezové album Zvěstování (2002).
Betlém akademického sochaře Josefa Kotyzy podle návrhu vršovického faráře Františka Adámka. Tvoří ho soubor polychromovaných sádrových plastik zasazených do betlémské krajiny vyřezané do lipového dřeva. Betlém pochází z roku 1967. Je tvořen postavami, které ústřední vánoční scénu narození Ježíška, doplňují hlavní ideou tvůrců: Kristus se rodí ve skutcích milosrdenství. Betlémskou krajinu tak zaplňují Milosrdný Samařan ošetřující zraněného, rodiče, které děti přivádějí ke Kristu, bližní, kteří sytí hladové, odívají nahé, voják římské stráže, který propouští vězně na svobodu, pastýř Izraele, který se stará o svěřené stádo a další postavy, které svým jednáním odpovídají na zákoníkovu otázku: "Kdo je můj bližní?" Ježíšovou odpovědí na ní je nápis nad betlémem v Husově sboru ve Vršovicích, který najdete po levé straně při vstupu do kostela, kde je k vidění po celý rok: "Jsi a jednej také tak!"
O autorovi betlému: Josef Kotyza (14. 03. 1891, Žamberk – 23. 03. 1975, Praha), významný sochař a výtvarník Akademický sochař, narozen v Žamberku. Pocházel z chudých poměrů. Základy vzdělání získal v dílně žamberského řezbáře Josefa Rouse. Po vyučení absolvoval odbornou školu v Chrudimi a Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde se trvale usídlil. Vytvořil řadu historických portrétů – Jana Husa, J. A. Komenského, K. Havlíčka Borovského, jeho dalším realizovaným dílem je busta TGM na Masarykově náměstí v Žamberku. Pro chrám sv. Víta realizoval figurální výzdobu varhan, pro chrám sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a pro Husovy sbory ve Vršovicích a na Vinohradech v Praze vytvořil unikátní betlémy. Převážná část jeho relizací byla pro Církev československou husitskou.
Adresa kostela: Moskevská 967/34
GPS: 50°4'7.849"N, 14°27'14.569"E
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: David Frýdl
Návaznost na dopravu:
tram 4, 22 - zastávka Vršovické náměstí
Tramvaje 22 a 4 z náměstí Míru do zastávky Vršovické náměstí, případně tramvaje 24 nebo 7 do zastávky Bohemians.
Husův sbor ve Vršovicích je třetím kostelem v této městské části. Církev československá husitská ho vybudovala v roce 1930 prakticky souběžně ve stejné době, kdy byl na blízkém Čechově náměstí stavěn římskokatolický kostel sv. Václava. Jedná se o stavbu architekta Karla Truksy ve stylu individualistické moderny s prvky funkcionalismu. Jeho součástí je vedle hlavní chrámové lodi také velkoryse koncipovaný divadelní sál v suterénu budovy, který funguje od roku 2009 jako Vršovické divadlo MANA, od roku 1931 do roku 1965 provozovaný pod názvem Jiráskovo divadlo ve Vršovicích. Vedle duchovních aktivit náboženské obce Církve československé husitské ve Vršovicích zde působí spolek Centrum MANA, který rozvíjí své kulturní a vzdělávací aktivity v opraveném divadelním prostoru v Husově sboru - Vršovickém divadle MANA. Husův sbor v roce 2022 prošel generální rekonstrukcí vnějšího pláště budovy. Projektantem rekonstrukce a architektonickým dozorem byl ateliér MCA - prof. Ing. arch. Miroslav Cikán.
Více informací naleznete na adresách www.husuvsbor.cz a www.vrsovickedivadlo.cz