https://www.tiko.cz/
Tišnovský komorní orchestr je neprofesionální smyčcové těleso, složené z hudebníků z Brna, Tišnova a okolí. V jeho řadách jsou také hudební profesionálové, a to buď jako stálí hráči, nebo účinkují jako hosté.
V roce 2026 oslaví orchestr 30 let svého působení.
Za toto období přinesl posluchačům rozmanitý repertoár složený především z děl starých mistrů z období baroka a klasicismu, ale také díla soudobá, moderní.
Tišnovský komorní orchestr vystoupil na mnoha místech ČR, především však na jižní Moravě, v okolí Brna, Tišnova. Za zmínku stojí také koncerty v zahraničí, na Slovensku, v Polsku nebo Rakousku. Zúčastňuje se také řady festivalů nebo přehlídek.
Tišnovský komorní orchestr se objevil také na několika záznamech z festivalových koncertů i v komponované pořadech a rozhovorech vysílaných Českým rozhlasem a Českou televizí.
Velkým potěšením pro celý orchestr jsou společná vystoupení s renomovanými herci nebo vynikajícími sólisty (Š. Rak, J. Stivín, V. Drápal, M. Macko, V. Hudeček).
Zpestřením je spolupráce s různými pěveckými sbory, jako je Rastislav z Blanska, Svatopluk a FONS ze Žďáru n.S., Královopolský chrámový sbor nebo Gaudeamus z Brna.
Do roku 2001 řídil orchestr Jiří Brychta, krátce Richard Kružík a posluchačka JAMU Hana Matušková. Od roku 2002 se ujal řízení orchestru Jaroslav Kolesa. Mezi roky 2011 a 2016 pracoval pod vedením Víta Marečka. Od roku 2018 je dirigentem Tomáš Křemen.
Za téměř 30 let své existence hrál orchestr ve více než 50 městech ve 4 státech, provedl bezmála 240 skladeb stovky autorů na 285 koncertech, v archivu má tři stovky položek.
Externí WWW odkaz: https://www.tiko.cz/
Obvykle je přístupný po vánočních bohoslužbách v boční kapli. Tišnovský pohyblivý betlém byl zhotoven v Brně roku 1935 panem Aloisem Vajerem, bývalým kotlářem, tehdy důchodcem ve věku 78 let jako čtvrté dílo. Zhotovení i s uvedením do provozu trvalo čtyři měsíce. Betlém se skládá z osmi skupinek, v nichž je celkem 52 osob, z toho je 46 pohyblivých. Pohyb všech osob i zvířátek se děje většinou pomocí řetízků z jízdních kol. Mezi figurkami jsou ladně rozestavěny stromy a keře, což dodává betlému veselý ráz. Celý betlém je uložen v rozkládácí bedně o rozměrech 200 x 60 x 195 cm. Figurky uvádí do pohybu elektromotor o síle 0,15 HP. Opravu a zrestaurování betlému panem Aloisem Vítkem v letech 2014 - 2015 zajistila společnost Art Periscope.
WWW: http://www.farnosttisnov.cz/
Adresa kostela: Kostelní 16
GPS: 49°20'54.96"N, 16°25'28.2"E
Kontaktní osoba pro Křesťanské Vánoce: Václav Kotlář
Historie kostela a farnosti sv. Václava v Tišnově začíná na počátku 13. století, ještě před založením kláštera Porta Coeli. Patrocinium chrámu ukazuje na pravděpodobný vztah zakladatele, kterým mohl být sám panovník, k vládnoucímu rodu. Listina olomouckého biskupa Roberta z roku 1239 pak založila trvalý vztah mezi chrámem a klášterem Porta Coeli, který měl právo dosazovat ke kostelu a do farnosti duchovní správce. Tento vztah přetrval více než půl tisíciletí.
V průběhu své historie byl chrám mnohokrát opravován a přestavován, vždy když se nad ním přehnaly bouře časů, kdy býval vypleněn, pobořen či se stal obětí požárů a dalších přírodních katastrof. Tak tomu bylo po husitských válkách, kdy obnova chrámu spojená s jeho přestavbou trvala téměř celé století, ale také v průběhu další doby, zvláště po švédském plenění během třicetileté války a po několika mohutných požárech v 17. a 18. století. Poslední velkou přestavbu provedl tišnovský farář P. Josef Fetter v letech 1846 – 1855.
Nejstarší částí chrámu je pozdně gotická kostelní věž dokončená roku 1543, která původně stávala samostatně a její zvon „Sv. Antonín“, který zní nad městem pod Květnicí již od roku 1672.
Mezi nejvýznamnější památky patří socha sv. Anny „Samotřetí“ z roku 1517, jejíž kopie se nachází v tišnovském muzeu a gotická monstrance z roku 1520 zapůjčená v současnosti Moravské galerii. Dominantou interiéru chrámu je oltářní obraz sv. Václava rakouského malíře Ignaze Dullingera z roku 1848. V parčíku u kostela se nachází sousoší Piety z dílny významného moravského barokního sochaře Ondřeje Schweigela.